Výměna dárkonosičů

Je téměř půlka prosince a já  ještě  nezaslechla ani jedno Ježíškovo zaklepání. Podle množství červených čepiček a sobů v obchodních centrech asi nelze jinak než soudit, že ho to už zkrátka po těch několika staletích přestalo bavit. Místo malého novorozeňátka,  Ježíška, symbolu českých Vánoc,  se na nás směje obtloustlý dědek z láhve od Coca coly a já sem jenom ptám - kdy zas začne pít vodku?

Ano už je to zase tady - svátky míru klidu, jak nám kdosi ve škole tvrdil, což v překladu znamená období toho největšího stresu. Jako malá jsem se Vánoc samozřejmě nemohla dočkat. Vždycky jsem se strašně  těšila, až maminka zase  začne vyrábět adventní věnec a náš byt se potopí do vůně čerstvě napečeného cukroví, kterou každoročně doplňuje větou " Letos naposledy".

Letos naposledy budeme mít cukroví, tak jako každý rok a já asi zas budu muset začít chodit na zumbu, protože jestli mi Ježíšek přinese nějakého měkouše, v což doufám, nebudu si přeci moci dovolit příliš přibrat. Je na čase vyhlásit rohlíčkovou stávku!

Ještě nedávno jsme byli proti  povánočním kilům pojištěni právě oním stresem z kupování dárků a věčným pobihováním po obchodech, jenže teď? Od té doby, co se na nás Ježíšek vykašlal a Santa Klaus zapřáhl své soby, stačí udělat jen  pár pohybů myší a je nakoupeno. Když si náhodou nevíme rady, přiskočí zelený mimozemšťan  a ještě k tomu přidá nějakou tu slevu, když jsou ty svátky. Ach, jak bych teď chtěla vlastnit banku!

Internetové nakupování je tak snadné, že jej za chvíli začnou praktikovat i školáci, kteří bez tak na Ježíška už nevěří. Jak by také mohli, když se na ně ze všech stran valí mystifikující reklamy a americké kýčovité filmy? Zkuste se schválně dětí zeptat, jak Ježíšek vypadá, a nebo je, vy odvážnější, požádejte, aby jej nakreslily. Věřte mi, že v lepším případě vám vyobrazí chlév plný vojáků s bazukami v potocích krve.

Nevinným dětským fantaziím asi odzvonilo. Zatímco já jsem za svých mladých let přemýšlela, zda-li má Ježíšek křídla, nebo létá na koštěti, dnešní děti možná tak přemýšlí, kam si schovává láhev a o kolik bodů již kvůli pití přišel.  Zatím nám sice vládne symbol kapitalismu s příjmením hodným prezidenta, ale nepodceňujme soudruha Mrazíka. Díky globálnímu oteplování se totiž Děda Mráz jistojistě přestěhuje do chladnějších krajin uprostřed Evropy, kde to již dobře zná. Česko-ruské slovníky jdou letos na odbyt.

Je načase pomalu vzít do rukou sirky a zapálit další svíčku. Za Ježíška! Přísahám jeho vesmírnému otci, že až já budu mít někdy děti, budu jim do hlaviček vtloukat tu jedinou skutečně českou vánoční víru. Nespíš za to budou šikanovány , ale  ten starý opelichaný dědek ať se prosím vrátí zpět mezi soby! Stejně mu určitě paní Klausová na severním pólu nasadila parohy.