Čeština není těžká. Naopak. Výslovností se podobá italštině a španělštině (až na "ř"). Má jen 5 samohlásek, u kterých příliš nezáleží na přesné poloze formantů - na rozdíl od švédštiny (asi 12) a pod. Není tonální. Gramatika vychází z latiny - a v mluvené formě není důležitá. Sloužila i jako částečný základ esperanta. Je značně redundantní - i když vynecháte háčky a čárky, smyslu to většinou neublíží. Nezáleží na přízvuku - nemění význam slova. Nevyžaduje přesné složení věty jako např. angličtina (SWOMPT).

Odlišná výslovnost psaného a mluveného slova vesměs nehraje roli (kdo - gdo a pod.).

Má ovšem velmi bohatý slovník - zdrobněliny, synonyma.

Bylo by to na obsáhlý článek. Na češtinu můžeme být hrdí, protože je krásná.

Zatím jsem nikdy nezkoumal, zda jsem na mateřštinu vůbec hrdý :) A když jsem se teď nad tím zamyslel, tak použití tohoto přívlastku směrem k řeči je mi cizí :)

Hezký článek.

Já zase nechápu proč jedeme do Kladna, do Berouna, ale "na" Mělník...

Ucila jsem par cizincu cestinu a vim moc dobre, ze da zabrat. Jejich motivace byla vetsinou laska ... anebo dokonce fotbal! Jeden Argentinec se chtel naucit cesky kvuli Nedvedovi

Já se zase naučil anglicky kvůli Donně Dixon a ona si pak vzala jiného.

Grrrr...

Všichni cizinci,kteří se tu naší pro ně "jazykolomnou" čestinu učí, mají můj respekt. Fandím jim, vím, jak je to těžké. Mé oblíbené video je toto: https://www.youtube.com/watch?v=loZnmBPI9hI

Být hrdý nebo nehrdý na svůj vlastní mateřský jazyk podle toho, zda je či není těžký, je poněkud divné. Skoro by se mi chtělo napsat až hloupé.

Jinak učit se jakémukoliv cizímu jazyku  je velmi obohacující ne kvůli tomu, kolik má pádů a kolik divných zvuků je potřeba k vyslovení věty vyjádřit, ale spíš kvůli pochopení života , kultury a odlišností lidí, kteří mají ten jazyk za svůj mateřský. To je vskutku úžasný, nikdy nekončící proces. Ale stojí za tu námahu.

technická náročnost je cekem nepodstatná.

+ netušíte, že za interpunkcí se povinně píše nezlomná mezera, nebo, že česky nepíšeme desetinnou tečku, jako Američané.

Myslíte čeština 2.0? To ale není desetinné číslo nýbrž verze programu.

Jako když si stáhnete třeba Firefox 28.0

Tak vidím, že jste hrdá češtin a napíšete „já v patnáct jsem…“ Nu, takovou učutelku češtiná bych nechtěl.

A jakou byste chtěl? "Já v 15ti jsem..."?

Karma 

Myslím, že s tím výsměchem cizincům to trochu přeháníte. Ano, možná se zasmějeme, ale nikoli zlomyslně - spíše je to milé, podobně jako s malými dětmi. Není třeba za tím hledat jakoukoli zlomyslnost. A mimochodem - také obdivuji všechny cizince, kteří se snaží mluvit česky.